Proč nemohou páry otěhotnět?

Vliv chemických látek a psychiky na plodnost

Problémy s početím dnes trápí mnoho párů. Kromě zdravotních faktorů hraje důležitou roli také prostředí, v němž žijeme, a naše psychika. Jaké chemické látky a psychické vlivy mohou negativně působit na plodnost mužů i žen?

Úvodem

Neplodnost dnes není výjimkou. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO, 2023) se s neplodností potýká přibližně 17,5 % dospělé populace – což znamená, že zhruba 1 z 6 lidí během života zažije problém s otěhotněním. Odhadem je to 10–15 % párů v reprodukčním věku. Zatímco tradičně se pozornost zaměřovala na biologické faktory, jako jsou poruchy spermatogeneze, ovulační poruchy či tubární postižení v posledních letech se ukazuje, že významnou roli hraje i prostředí a psychika. Chemické látky, s nimiž se setkáváme v každodenním životě, a chronický stres mohou zásadně ovlivňovat kvalitu mužských i ženských pohlavních buněk.

Chemické látky, které poškozují spermie a oocyty

 Ftaláty (změkčovadla pro plasty, zejména PVC, aby jim dodaly pružnost)

Nejčastěji tyto látky najdeme v parfémech, v parafinových svíčkách (takové ty vonné svíčky), osvěžovače vzduchu, difuzéry, dále v obalech, kosmetice či hračkách, ale dokonce i v pytlíku čaje (pyramidy). Studie ukazují, že ftaláty snižují koncentraci a pohyblivost spermií a zvyšují fragmentaci DNA (to znamená, poškození nebo přerušení vláken DNA ve spermii). U žen byly spojeny s horší kvalitou oocytů a nižší úspěšností IVF (In Vitro Fertilization – česky oplodnění ve zkumavce nebo také umělé oplodnění). (Wang et al., 2023).

Bisfenoly (látky, které najdeme v polykarbonátových plastech, povlacích konzerv nebo v tepelném papíru. = BPA, BPS, BPF)

Bisfenoly působí jako hormonální disruptory (narušující látky) s estrogenovou aktivitou. U mužů snižují kvalitu spermií, u žen narušují meiotické dělení (speciální typ buněčného dělení) vajíček a snižují pravděpodobnost úspěšného oplodnění (Peters et al., 2024; De la Riviere et al., 2025).

PFAS (extrémně perzistentní látky, které se v přírodě téměř nerozkládají a hromadí se v životním prostředí i lidských tělech, což jim dává přezdívku „věčné chemikálie“)Do skupiny PFAS patří hned několik látek. Jsou to např.: PFOA (kyselina perfluorooktanová), PFOS (perfluorooktansulfonát), PFNA (kyselina perfluorononanová), PFHxS (perfluorhexansulfonát), PFBS (perfluorbutansulfonát), GenX (HFPO-DA). Přibližme si podrobněji pouze jednu z těchto látek, neboť je nejčastěji zkoumána.

Per- a polyfluorované látky se používají v nepřilnavých povrchových úpravách, textilu nebo hasicích pěnách. Výzkumy ukazují souvislost s nižším počtem získaných oocytů při IVF a s delším časem početí (Rickard et al., 2021).

Perzistentní organické polutanty a pesticidy (jsou skupinou chemických látek, které se v životním prostředí hromadí, velmi pomalu se odbourávají)

Tyto látky nacházíme dnes už běžně v našem životním prostředí včetně potravin, půdy, vody a ovzduší.

Polychlorované bifenyly (PCB), dioxiny a některé pesticidy mají silné endokrinně disruptivní účinky (chemická látka významně narušuje fungování hormonálního systému). Zasahují do spermatogeneze, snižují ovariální rezervu (úbytek vajíček ve vaječnících) a zvyšují riziko časných těhotenských ztrát (Sciorio et al., 2025).

Těžké kovy (olovo, kadmium, rtuť)

Tyto prvky, obsažené například v cigaretovém kouři nebo kontaminované vodě, poškozují mitochondrie a zvyšují oxidační stres. Může to vést ke snížení kvality spermií a horší fertilitě žen (schopnost ženy počít, donosit a porodit dítě). (Azil et al., 2025).

Plamen retardanty (látky používané ke zpomalení nebo zabránění hoření materiálů, nejčastěji polymerů. Tyto látky nazýváme zpomalovače hoření)

Polybromované difenylétery (PBDEs) a organofosfátové retardanty, přítomné například v nábytku či elektronice, byly ve studiích spojeny s delší dobou potřebnou k otěhotnění (time to pregnancy) a s horšími výsledky asistované reprodukce (Ingle et al., 2020).

Vzdušné znečištění

Jemné prachové částice (PM2.5 = velmi malé suspendované částice = aerosol v ovzduší s průměrem menším než 2,5 mikrometru), polycyklické aromatické uhlovodíky z dopravy (výfukové zplodiny) a spalování paliv zvyšují oxidační stres. U mužů vedou k poškození spermií, u žen snižují počet a kvalitu oocytů a zhoršují výsledky IVF (Margiana et al., 2025).

Mikroplasty (tichý zabiják plodnosti)

Nově byly mikroplasty detekovány i v ženské folikulární tekutině (tekutina obklopující vajíčko ve vaječníkovém folikulu = ve vaječníku, kde dozrává vajíčko, která zajišťuje jeho výživu a správné dozrávání). Zatím chybí rozsáhlá data, ale předpokládá se jejich role jako nosičů jiných chemikálií a induktorů oxidačního stresu (Liu et al., 2025).

A jak chemikálie působí na gamety?

-        Endokrinní narušení – napodobují nebo blokují hormony, mění produkci estrogenů a androgenů.

-        Oxidační stres – vede k poškození DNA a mitochondrií.

-        Epigenetické změny – některé expozice ovlivňují reprodukční zdraví i u potomků.

-        Cytotoxicita – přímé poškození buněk varlat nebo ovariálních folikulů (malé váčky ve vaječnících, které obsahují nezralá vajíčka).

Psychika a početí: role stresu

Psychické faktory jsou s fertilitou úzce spjaty. Chronický stres, úzkost a deprese mohou snižovat šanci na početí jak přirozenou cestou, tak při asistované reprodukci.

Biologické mechanismy

-        Aktivace HPA osy (hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osa) – zvýšená hladina kortizolu může narušit uvolňování GnRH (gonadoliberin = gonadotropin-releasing hormone), a tím ovlivnit ovulaci i spermatogenezi.

-        Stres – změna imunitní odpovědi a zhoršení podmínek pro implantaci embrya.

-        Psychická zátěž – často vede k horším návykům (kouření, vyšší konzumaci alkoholu, nepravidelnému spánku, což dále snižuje plodnost).

Nejčastější příčiny stresu u dospělých

-        Prostředí a životní styl – hluk, znečištěné ovzduší, nedostatek odpočinku nebo trvalý pobyt v rušném prostředí mohou působit jako chronický stresor.

-        Sociální vztahy – konflikty v partnerství, napjaté vztahy s rodinou či přáteli nebo sociální izolace patří k častým příčinám psychické zátěže.

-        Společenský tlak a otázky okolí – časté otázky přátel či rodiny typu „Kdy budete mít dítě?“ mohou být pro páry velmi stresující. Tyto narážky často působí jako připomínka neúspěšných pokusů nebo rozdílných životních priorit a mohou vést k pocitu selhání i narušení mezilidských vztahů.

-        Pracovní zátěž a tlak na výkon – dlouhodobé přesčasy, nestabilní zaměstnání nebo vysoce stresující pracovní prostředí zvyšují hladinu kortizolu a narušují regeneraci organismu.

-        Nedostatek spánku a práce na směny – Jedná se o tzv. shift work. Podle výzkumů jsou tyto směny spojeny s horší plodností jak u mužů, tak u žen. U žen: práce na směny narušuje cirkadiánní rytmus a produkci melatoninu, což může ovlivnit ovulaci a kvalitu oocytů. U mužů: chronická spánková deprivace a noční směny mohou vést k nižší hladině testosteronu a horší kvalitě spermií. Obecně: Největší výskyt u zaměstnanců, kteří pracují na směny typu kolotoče, tzv. NORky (Noční, Odpolední, Ranní).

-        Náročné životní události – ztráta blízkého člověka, rozvod, finanční potíže či stěhování představují silné stresové faktory s dlouhodobým dopadem.

-        Psychická onemocnění – deprese, úzkostné poruchy nebo syndrom vyhoření nejen zhoršují psychickou pohodu, ale také negativně ovlivňují hormonální rovnováhu a tím i plodnost.

-        Obezita a zdravotní nejistota – obezita bývá často zdrojem psychického stresu – nejen kvůli zdravotním komplikacím, ale i vlivem společenského tlaku a negativního hodnocení okolí. Často se stává, že dotyčná osoba v důsledku obezity upadá do depresí a řeší je přejídáním, čímž se problém ještě více prohlubuje. Pocit, že tělo „nefunguje správně“, tak může dále zvyšovat úzkost a zhoršovat celkovou psychickou pohodu.

-        Stres z opakovaného neúspěchu léčby neplodnosti – Opakované neúspěchy při asistované reprodukci (např. IVF) představují pro mnoho párů silný psychický tlak. Často vedou k pocitům beznaděje, úzkosti a zhoršení partnerských vztahů, což následně může dále negativně ovlivňovat šance na početí.

Metaanalýzy ukazují, že vysoká míra stresu je spojena s delším časem početí a nižší úspěšností IVF. Účinek je středně velký, ale klinicky významný (Simionescu et al., 2021; Mínguez-Alarcón et al., 2024).

Naopak páry, které mají psychologickou podporu, vykazují vyšší kvalitu života a někdy i lepší reprodukční výsledky.

Co mohou páry ovlivnit

-        Minimalizovat kontakt s plasty – v potravinách, zejména při zahřívání.

-        Omezit pesticidy – volit bio produkty nebo důkladně omývat ovoce a zeleninu.

-        Snížit kouření a expozici těžkým kovům.

-        Chránit se před znečištěním ovzduší – např. pomocí HEPA filtrů.

-        Podpořit psychickou pohodu – psychoterapie, relaxační techniky, kvalitní spánek nebo pobyt na čerstvém vzduchu mají prokazatelný efekt na hormonální rovnováhu.

-        Fyzická kondice a cvičení – Pravidelný pohyb podporuje hormonální rovnováhu i plodnost.

-        Zdravější kosmetické volby – páry mohou snížit riziko působení škodlivých látek tím, že si vybírají kvalitní kosmetiku, parfémy či drogerii bez zbytečné chemie – s orientací jim dnes pomohou i mobilní aplikace, které hodnotí složení výrobků.

Závěr

Neplodnost je multifaktoriální problém. Moderní výzkum jasně ukazuje, že kromě genetických a zdravotních příčin významně přispívají také chemické látky a psychická zátěž. Dobrou zprávou je, že páry mohou část rizika ovlivnit – úpravou životního stylu, omezením expozice toxickým látkám, podporou duševního zdraví, pravidelným pohybem či volbou kvalitnějších výrobků. V případě nejistoty nebo potřeby vedení je možné obrátit se na odborníky – výživové specialisty, fyzioterapeuty, pohybové specialisty, psychology, ale i lékaře (gynekology, urology, endokrinology). Kombinace odborné péče a aktivního přístupu páru tak může výrazně zvýšit šanci na početí a přispět k celkově zdravějšímu životnímu stylu.

(autor: Mgr. Martin Řezák, 2025)